Maruška & Hanka
Dlouhá cesta do Freiburgu nám byla zpříjemněna zastávkami v Schwabachu v a Sinsheimu a to díky organizátorům cesty. Po příjezdu do Freiburgu jsme byly ubytovaní v rodině Huhnových (v překl. Slepičkových) asi 5 km za městem.
Na uvítanou nám paní Huhnová připravila vynikající večeři, ke které usedla společně skoro celá rodina - máma Helga, táta Ulm a dcera Mirja. Během večera jsme si mile popovídali a pak šli společně na večerní procházku po okolí. A když říkám všichni, tak myslím včetně psa a kočky (jen slepice už spaly a rybičkám ve vodním jezírku na zahradě se na procházku nechtělo...). V sobotu po královské snídani nás Mirja odvezla na faru do města, kde nás čekala prohlídka města včetně jeho největší dominanty - Münsteru.
I přes nepřízeň počasí byla prohlídka velmi poutavá a zajímavá. Po dobrém obědě nás čekala prohlídka ?..., s jehož historií nás seznámila paní Brigita. Po té následovala zkouška naší scholy přede mší svatou a koncertem. Toník měl hodně práce, abychom se všichni začali plně soustředit na zpívání. Chvíli jsme ho pořádně potrápili, ale pak jsme zkoncentrovali síly a bylo to. Mše svatá a koncert se konal v kostele svaté Barbary. Musíme si přiznat, že se nám to opět povedlo.
Po dobré večeři následoval společenský večer s přáteli od Ackermann gemeinde. Škoda jen, že skončil ve chvíli, kdy jsme se naladili na společnou notu... a zpívali jsme opět o sto šest, tentokrát v duchu českých lidových písní. Narozdíl od některých členů naší scholy jsme měli odvoz bez problémů zajištěn už z místa.
V neděli ráno jsme se museli s milou rodinou Huhn už rozloučit, uteklo to všechno nějak rychle. Po společné zkoušce s Freiburgským sborem, následovala mše svatá v Münsteru, při které oba sbory zazpívaly jednotlivě i společně. Po mši sv. namísto slibovaného mini vystoupení nastal nemilý zmatek. Ti dědové, kteří měli zpívat na další mši svaté po nás, to nemohli vydržet ani 5 minut - no, konkurence. Asi neunesli, že i my umíme zpívat a strašně je to rozčílilo. Jó, kdo umí - umí, kdo neumí - č... Ale i oni zpívali pěkně. Jen to jejich chování bylo pro momentální atmosféru velmi netaktní.
Pak následovaly příjemné chvíle u šampaňského se členy tamního sboru, které opět rychle utekly. Přišlo nám líto, že jsme takto nemohli strávit už některý z předešlých večerů. Byli to moc fajn lidé. Po obědě a díky mrzuté ztrátě dokladů pana řidiče nastalo asi 3 hodinové zpoždění. To jsme vyplnili každý po svém, ale většina nás navštívila zu Fuss vyhlídkovou věž s výhledem na celé město, kterému jsme tímto při teplých slunečních paprscích dali VALÉ. Na závěr mi zbývá než říci: "Nejen při pohledu z rozhledny na krásné rozlehlé město a na zajímavá místa, kam jsme se nestihli podívat ani si tam zazpívat, bylo rozhodnuto - chceme se ještě vrátit! Byl to zase skvělý výlet plný nádherných zážitků a setkání s milými a příjemnými lidmi. Moc se těšíme, až přijedou příští rok k nám."