Jana Lejčková & Petruška a Jana Boučkovy
Víkend ve Freiburgu.
Do Freiburgu jsem odjížděla s velice smíšenými pocity. Měla jsem v hlavě spoustu povinností, které bych měla o víkendu splnit a vyhlídka na to, že si se svými hostiteli asi moc nepopovídám, mě rmoutila ještě víc. Po cestě v autobusu jsem zpracovávala otázky z hudební nauky a hlavu jsem měla plnou Dalibora. Bohužel ne žádného statného muže, ale toho od B. Smetany, ze kterého jsem ještě neuměla ani notu a hned po návratu mě čekala první zkouška. S přibývajícími kilometry se mi ale podařilo zasouvat všechny povinnosti hlouběji do podvědomí a já se rozhodla, že si výlet opravdu vychutnám!
Naše hostitelka byla senzační. Hned odhadla úroveň naší němčiny, mluvila pomalu a když viděla v našich očích hrůzu z kupících se nepochopených slov, ihned se snažila situaci zachránit několika holými větami a gesty, jimiž opsala, co chtěla původně říci. Oba večery jsme strávili přátelské konverzaci, která se protáhla do pozdních nočních hodin. Krásný zážitek mám také z první snídaně, při které jsem objevila na talířích něco, o čem jsem nevěděla, zda-li je to dekorace či k jídlu! Po marných pokusech to vizuálně analyzovat jsem si dodala odvahu a Heidi se zeptala. A tak jsem poprvé ochutnala „ fisalis“ – malé žluté kuličky, které se vylupovaly z lampionků, podobných těm oranžovým, které znám jako dekorativní rostlinu z domova.
Vystupování při mších a malých koncertech bych u sebe charakterizovala jako adrenalinové. Hrát vše z listu a nevidět pořádně na noty ( kvůli oční vadě) to vyžaduje určitou odvahu. A abych to neměla vůbec jednoduché, svítilo mi při prvním koncertě sluníčko přímo do očí. Asi se rozhodlo pozdravit nás v jinak zcela uplakaný den. V takových chvílích je osvobozující přestat spoléhat na svoje síly a odevzdat se do moci Nejvyššího. Pak přichází pomoc a inspirace.
Ztráta dokladů pana řidiče byla věc nepříjemná, ale nám poskytla čas konečně si Freiburg prohlédnout za hezkého počasí z výšky věže a rozhledny. Super! Nálada po cestě zpátky byla parádní, jen já měla v hlavě guláš z křestních jmen všech členů sboru, se kterými jsem se konečně blíže seznámila.

Díky za hezké zážitky, Jana Lejčková