Obraz prvý:
Dálnice a kolona aut, Království České, Markrabství Moravské, Hustopeče u Brna. Hřmot tanků, zbořeniště, moderní chrám, duchovní prostor, duchovní zpěv.
Obraz druhý:
Věstonická Venuše, UNESCO, Minaret, Lednice, kolona aut, první setkání. Sklepy, sudy, sklepy, víno, sudy, zpěv a dvě tělocvičny. Bazén. A byl den a byla noc den první.
Obraz třetí:
Bazén, kolona aut, moravský Vatikán a duchovní zpěv. Televize v kostele. Sudy ve sklepě, víno ve sklepě, zpěv ve sklepě. Strýčku děkujeme.
Obraz čtvrtý:
Slunečné odpoledne, trávník nedaleko zámecké brány a 512 vzorků vína k okoštování. Zpěv, víno, zpěv, víno, víno. Večer na zámeckém dvoře a plzeňáci ve víru tance. Cimbálovka, zpěv, tanec, víno, zpěv. Bazén. A byl den a byla noc den druhý.
Obraz pátý:
Bazén. Duchovní zpěv a pak 365 vzorků vína – ostatní již vykoštovány. Šťavíkovi děkujeme. Sestřenko děkujeme. Procházka podél sklípků a dřevěný stůl s lavičkou. Šedé rulandské 2006 - Víno…..Veverko děkujeme a nezapomeneme. Loučení. Dál? Nic. E! A byl den a byla noc den třetí.
Obraz šestý:
Den čtvrtý – ach Čejkovice, pátý - Čejkovice, šestý - Čejkovice, sedmý – Čejkovice… den x – ach zase někdy - třeba takové … Čejkovice!?.

Přidal Jura Cerny , listopad 24 2008 10:16:47

Fotky z té zdánlivě divoké akce



Čejkovice - za podrobnější připomenutí dále stojí:

Lacův noční návrat
Laco neodolal cimbálovce. Vydržel poslouchat dlouho… do své tělocvičny se vracel po druhé hodině ranní. Měl ale problém – škola byla zamčená a všichni spali. Následovala tato řetězová reakce: Laco hází kamínky do okna klučičí tělocvičny. Několik spících se probouzí. František se pod rouškou tmy a s baterkou vkrádá do holčičí tělocvičny. Dostává se do úzkých! Neví, v kterém spacáku spí Eva, která má klíč. A tak začíná od kraje: zatřese se spacákem, posvítí spící do očí a zeptá se: Nejsi Eva? A když není, ptá se dál: A nevíš, která je Eva? Nikdo neví. Výsledek: všechny holky jsou vzhůru a Eva jde odemknout Lacovi. Laco se ukládá v klučičí tělocvičně ke spánku a všichni kluci jsou vzhůru.

Bazén
Bazén byl v suterénu školy, kde jsme spali. Škoda nevyužít. A tak byla vyhlášena soutěž o správného kluka a správnou holku. Titul získal ten, kdo si každé ráno a každý večer pobytu zaplaval v bazénu. Večer to bylo v pohodě. Ráno to ale znamenalo vstávat v 5.15, protože v 5.45 byla zkouška na zpívání při ranní mši, a to jak v sobotu, tak v neděli. Přesto byla účast v soutěži poměrně vysoká a několik titulů bylo uděleno.

Přidala Helena Štvánová, 30. prosince 2008