Jak městský človíček málem k úhoně přišel.
Představte si krásné sluneční odpoledne, všude kolem voňavé rozlehlé horské louky s nádherným výhledem do údolí, uprostřed se táhne do nedohledna polní cesta. A po této cestě se trousí členové naši rodinky. Naději, že bychom našli nějaké houby, jsme už vzdali, protože je beznadějné sucho a nerostou ani prašivky.
V dálce jsme zahlédli trochu nezvyklou věc - stádo asi 10 koní, které se jen tak volně pásli na těchto loukách. Prostě idylka. Ta ale vzápětí skončila, když se vedoucí kůň rozhodl, že se potřebuje proběhnout. Jako na povel se všichni koně rozběhli za ním. A i když bylo prostoru všude dost, stádo evidentně považovalo cestu za svoji běžeckou trať. Naše rodinka nejdřív jen koukala, jak se na ni valí dusající stádo, pak jsme se lehce znepokojeni rozestoupili po obou stranách cesty. A to byla velká chyba neznalého městského člověka. Místo toho, abychom vytvořili skupinku a koně nás mohli oběhnout, prostě se mezi nás na tu cestu nevešli a jedno naše dítě bylo smeteno pádícím koněm. Naštěstí se to obešlo bez jakékoliv újmy na zdraví a skončilo to jen vyplašeným pohledem. A koně pádili dál na konec louky, kde se zastavili, váleli se, vyhazovali nohami - prostě si hráli:)
P.S. Ve fotosoutěži si můžete prohlédnout toto stádo koní.