Soustředění 2005 - 16. až 18. září, Rokycany

Po několika letech jsme se vrátili opět do Rokycan. Do města a k Jardovi Hůllemu.
Cyklistická sekce až do poslední chvíle udržovala ostatní v napětí a půl hodiny před plánovaným odjezdem od redemptoristů pomocí mobilních telefonů zrušila sportovní pojetí soustředění a horečně vybalovala batohy a balila do tašek větší garderobu a svačinu. Ke kašně u redemptoristům dorazila autem obrněna proti očekávaným posměškům, které samozřejmě přišly. Cestou do Rokycan se ukázalo, že rozhodnutí cyklistů bylo oprávněné - dešťová průtrž, kterou jsme projeli, stála za to.
Páteční večer: povídání, zpěv, chudáčku Bruno se s námi celý večer loučil bílým vínem frizante, společenské hry - zkouška rytmických schopností (ukázalo se, že členem rytmické sekce nemůže být každý), soutěž pracovně nazvaná „sbor“, která prověřila náš postřeh a znalost násobilky sedmi.
V Rokycanech právě probíhaly dny města Rokycany. Na náměstí teklo pivo proudem, klobásy se pekly snad v každém stánku. Z věže kostela byl jako zlatý hřeb večera odpálen ohňostroj. Věž vydržela a nevyhořela.
Sobota: Zkoušení, zkoušení a zase zkoušení. Vrcholná účast - 29 zpěváků. Zkoušení bylo úspěšné, celkem rychle jsme se učili nové věci, a hlavně - drželi jsme tón - „neslejzali jsme“ (nebyli jsme pod tónem, jak říkají odborníci). Oběd jsme vyřešili návštěvou místního hotelu. Hodnocení kvality jídla se velmi lišilo, zřejmě podle náročnosti strávníků. Večer jsme opět zpívali, největší úspěch měla píseň „Sigma pumpa“, a z dílny Disharmoniků „Hej rup, nechce se mi do práce“, pak jsme opět „sborovali“, a tak. Prostě to byl pohodový a úspěšný večer. Smíchem jsme si prodloužili životy nejméně o pět let.
V neděli jsme zpívali na mši v Rokycanech a v Oseku a jak je na soustředěních obvyklé jsme ze svých pěveckých výkonů nadšeni nebyli. Pak už soustředění končilo - oběd v hotelu, závěrečný úklid, poslední káva a povídání s Jardou, při kterém jsme se rozhodli, že si vybudujeme vlastní domov důchodců.
Nevím jak skončit a tak dalším soustředěním zdar, zdar, zdar!!!