Kostel sv. Jana Nepomuckého v Plzni sepsala Dr. Freiová

Redemptoristický řád přišel do Plzně v r. 1907. Pro potřeby řádu byla zakoupena Vankova vila na Klatovské třídě, kde redemptoristé zřídili prozatímní kapli P. Marie Ustavičné Pomoci. Kaple byla vysvěcena 18. 6.1907.
Když se podařilo kapli dovybavit a návštěvy věřících vzrostly požádal Superior řádu P. Josef Roller v Praze, aby redemptoristé mohli v Plzni vystavět nový chrám, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Stavba byla svěřena plzeňské firmě Müller - Kapsa a již v prosinci 1907 byly plány hotové. Byly schválené ústředím řádu v Římě a do konce roku udělilo své schválení i pražské místodržitelství a ministerstvo. Problémem ovšem zůstávala stránka finanční. Byla uspořádána velkorysá sbírka a řada dobročinných akcí v Plzni i mimo ni.
Z výtěžku sbírky byla zahájena stavba kostela - 30. června 1908 se začaly kopat základy kostela, do konce října byly položeny základy a vystavěna žulová podezdívka do výše 1 m. V té době se však vyčerpaly poslední peníze ze sbírky a tak 30.10. 1908 byla stavba zastavena.
Další potřebou sumu získali redemptoristé z vánočního bazaru v Plzni a v Praze v r. 1908. V lednu 1909 se jim podařilo založit Spolek pro vystavění kostela sv. Jana Nepomuckého. Ani žádosti o podporu různým podnikům, ani výtěžky z dobročinných akcí však nemohly pokrýt náklady stavby, jejíž rozpočet byl určen na 540 000 K. Původní projekt byl proto zjednodušen, upustilo se od některých oken, ztenčeny byly sloupy a upuštěno od některých ozdob, takže předpokládané náklady klesly asi o 130 000 K. 5. 4.1910 se na stavbě počalo opět pracovat.
O svátku sv. Jana Nepomuckého v květnu 1910 byl posvěcen základní kámen kostela. Stavba pokračovala až do vánoc, kdy byl už kostel pod střechou a věže vystavěné do výše 25 m. V dubnu 1911 byly dokončené obě věže a 26.4.1911 byl na severní věži vztyčen kříž.
Počátkem srpna 1911 byly na věž umístěny 4 zvony, naladěné podle melodie benediktinských zvonů v Jeruzalémě:
- Jan (zasvěcený sv. Janu Nepomuckému), vážil 25 metrických centů
- Alfons (zasvěcený třem redemptoristům - sv. Alfonsovi, Klimentovi a Gerardovi), vážil 16 metrických centů
- Marie (zasvěcený P. Marii Ustavičné Pomoci), vážil 12 metrických centů
- Josef, vážil 8 metrických centů.
V r. 1917 byly zvony Jan a Josef rekvírovány pro válečné účely a znovu doplněny v r. 1929. Nové zvony byly ulity firmou Rudolf Perner, která ke zvonům v r.1931 zavedla elektrické zvonění.
Stavba spěla rychle k závěru. K posvěcení kostela došlo 22.10.1911.

V průčelí pseudorománského kostela jsou dvě věže, měřící 63 m. Vstupní portál je ozdoben štukatérskými prvky od akademického sochaře Vojtěcha Šípa, žáka Myslbeka. Vstupní portál má tři vchody.
Chrám je trojlodní, přes 50 m dlouhý, z toho loď měří 34 m. Výška lodí je 20 m, šířka všech tří lodí 26 m. Železobetonová klenba spočívá na 12 pilířích, jejichž vlysy jsou ozdobeny hlavičkami andílků a jinými ornamenty. Žebra bočních lodí vybíhají z krakorců, jež tvoří různé hlavy.
Interiér kostela osvětluje 20 jednoduchých velkých, dvě sdružená a jedno trojdílné okno Družinské kaple a tři velké růžice. Okna byla díky různým dárcům vyplněna vitrážemi s obrazy světců.
V prostoru pod kůrem na evangelní straně byla vybudována Zpěvní síň, odkud vedou schody na kůr. Kruchta je přístupná i vchodem z epištolní strany chrámové předsíně. Po levé straně presbytáře je sakristie a malá předsíňka, z níž vedou schody do Družinské kaple, umístěné v patře nad sakristií.
Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého byl vyroben podle návrhů prof. Jana Kastnera v dílně akademického sochaře Františka Kadeřábka v Praze, stejně jako boční oltář P. Marie Ustavičné Pomoci a boční oltář sv. Josefa. Po stranách presbytáře jsou umístěné sochy sv. Vojtěcha a sv. Václava, věčné lampy jsou z uměleckých dílen p. Grünfelda. Lavice z dubového dřeva vyrobili podle návrhu prof. Jana Kastnera umělecký truhlář Václav Novák a mistr Josef Havel. Opět podle návrhu prof. J. Kastnera zhotovil plzeňský truhlář p. Kovařík 5 dubových zpovědnic. V levé postranní lodi byl u sakristie postaven oltář Nejsvětějšího Srdce Páně, v pravé boční lodi u kruchty oltář Sedmibolestné P. Marie.
Roku 1913 byla pořízena křížová cesta, plastická, z terakoty, r. 1914 byl pořízen oltář tří redemptoristů, který je nyní umístěn v pravé boční lodi a je v něm umístěn svatostánek. Plány oltáře zhotovit prof. J. Kastner. Na oltáři jsou sochy sv. Klimenta, sv. Alfonse a sv. Gerarda. Tento oltář se o velikonocích mění na Boží hrob.
Interiér kostela byl doplněn sochami světcům, umístěnými u pilířů (sv. Antonín Paduánský, sv. Anežka Česká, sv. Alois, sv. Juda Tadeáš).
Jesličky měl kostel sv. Jana Nep. od r. 1915 a provizorně se stavěly na oltáři sv. Josefa. Návrh na provedení stálých jesliček podal v r.1942 Spolek přátel kostela a úkol přenést biblický děj do plzeňského prostředí připadl Janu V. Čermákovi z Kladenska. Pozadí Betléma je tvořeno obrazem Plzně z r. 1943, práci dokončil po zesnulém J. V. Čermákovi malíř František Vysekal z Kutné Hory. První skupinu plzeňských figurek dokončil v r. 1947 František Bartoš z Hradce Králové. Jesličky jsou naprosto specifické, spjaté s osobnostmi, kulturou a historií města. Ježíškovi se tak klaní patron města sv. Bartoloměj, ředitel první české školy Jan Rychtařík, purkmistr Fr. Pecháček, Sedláček, Smetana, Klostermann, J. K. Tyl, řemeslníci, pracovníci pivovaru, Škodovky a průvod uzavírá plzeňský ponocný. Pravá strana jesliček je věnována venkovu, selky tu jsou v tradičním plzeňském kroji s holubičkami.
V období války vznikla také rozměrná freska Krista na klenbě presbytáře a symboly 7 křesťanských svátostí na triumfálním oblouku. Freska Krista byla odstraněna při opravě interiéru a purifikaci zařízení kostela počátkem 80. let.

Varhany postavili bratři Augustin a Josef Paštika z Čestína u Kutné Hory. Varhany jsou pneumatické, o třech manuálech, mají 45 znějících rejstříků a četné kombinace. Stavba varhan trvala 3 měsíce. Byly posvěceny 26. 9. 1915.

Klášterní budova byla vystavěna ve dvou etapách. Stavbu provedla podle plánů pražských architektů Stalmacha a Svobody plzeňská firma Müller - Kapsa. První etapa proběhla v květnu až říjnu 1935, druhá část byla pod střechou do vánoc 1935. Plně dokončený klášter s řádovou kaplí a knihovnou byl vysvěcen 11. června 1936.
Z osudů kostela je třeba si připomenout období konce II. světové války, kdy na prostranství Chodského náměstí, přímo před kostelem sv. Jana Nepomuckého., došlo 6. 5. 1945 v ranních hodinách k likvidaci německého odstřelovače americkými vojáky. Památkou na tyto boje byly donedávna patrné stopy po střelách na průčelí kostela sv. Jana Nepomuckého.
Dnes je kostel po generální rekonstrukci exteriéru, opraven byl interiér, pořízena ozdobná mříž, oddělující prostor pod kruchtou od vlastní chrámové lodi a umožňující celodenní adoraci věřících v kostele bez nebezpečí krádeže. V současné době prochází opravou varhanní stroj.

Členové řádu:
P. Tomáš Zapletal - od 1907, od r. 1909 II. Superior
P. Josef Roller - první Superior - od 1907 do 1909
P. Jan Zíka - od 1909
P. Martin Janů - v 1911
Jar. Zíka - katecheta - v 1911
P. František Mečíř - rektor 1929
P. Rudolf Mayer - rektor v r. 1935
P. František As. Suchomel - rektor v r. 1936

Po ukončení činnosti řádu se kostel stal filiálním kostelem chrámu sv. Bartoloměje a byl spravován z arciděkanství. Na bohoslužby sem docházeli kaplani z kostela sv. Bartoloměje (např. P. Aleš Opatrný, P. Václav Malý, P. Alois Kánský, P. Josef Žák a mnozí další). Prvním instalovaným duchovním v kostele sv. Jana Nepomuckého po tomto období je P. Antonín Hýža.